Streamerka z Prahy a dotaz z FÚ: jak roztříděné faktury zachránily daňové přiznání Terezy Markové
Tereza Marková vysílá z bytu na pražském Žižkově každý druhý večer. Na YouTube má 84 tisíc odběratelů, na Twitchi přes 30 tisíc sledujících. Vypadá to jako sen — dělat zábavu a žít z toho. Jenže za kamerou se skrýval problém, který skoro každý tvůrce obsahu podcení: pět různých zdrojů příjmu, jeden bankovní účet a žádný systém. A pak přišla obálka s pruhem od finančního úřadu.
Pět příjmů, jeden zmatek
Když Tereza v roce 2024 přešla na streamování naplno a vyřídila si živnostenský list, netušila, jak rozmanité její příjmy budou. Po roce vypadal její měsíc takhle:
- Měsíční členství přes platformu — průměrně 240 členů po 99 Kč, tedy zhruba 23 760 Kč měsíčně, ale výplata chodila se zpožděním a v jiné měně.
- Dary během živých vysílání — někdy 1 200 Kč za večer, jindy 6 800 Kč, naprosto nepředvídatelně.
- Příjmy z reklam na YouTube — kolem 14 000 Kč měsíčně, vypláceno z Irska v eurech.
- Placené spolupráce se značkami — od českého výrobce energetických nápojů 18 000 Kč za integrovanou zmínku, od herního studia 35 000 Kč za sérii streamů.
- Příležitostné moderování firemních akcí — dvakrát za rok, vždy kolem 12 000 Kč.
Všechno padalo na jeden účet. Když na konci roku otevřela bankovní výpis, viděla 380 položek s názvy jako „STREAMLABS PAYOUT", „GOOGLE IRELAND" a „Platba 99,00". Nebyla schopná říct, co je co. A přesně v tom okamžiku jí do datové schránky dorazil dotaz z finančního úřadu: „Vyzýváme vás k doložení struktury příjmů za zdaňovací období."
Proč na tom záleží: OSVČ vs. příležitostný příjem a DIČ
Tady se Tereza poprvé dozvěděla, že ne všechny její peníze jsou stejné. Příjmy ze živnosti (streamování jako soustavná výdělečná činnost) patří do § 7 zákona o daních z příjmů. Ale jednorázové moderování, které s živností přímo nesouvisí, by za určitých podmínek mohlo spadat pod příležitostný příjem podle § 10 — a ten je do 50 000 Kč ročně od daně osvobozen. Záměna obou kategorií může znamenat buď zbytečně zaplacenou daň, nebo naopak doměrek a penále.
Navíc její příjmy z reklam od Google Ireland a od některých zahraničních značek znamenaly, že se musela zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH a získat DIČ — i když jako OSVČ na paušální výdaje plátcem DPH v tuzemsku nebyla. Bez DIČ by jí zahraniční partner srazil daň, nebo by sama nesplnila povinnost přiznat přijetí služby. Tereza o tom neměla tušení, dokud jí to nevysvětlila účetní — a do té doby vystavovala „faktury" v textovém editoru bez jediného povinného údaje.
Zlom: faktura ke každému příjmu, roztříděná podle zdroje
Účetní jí dala jednoduchou radu: „Ke každé koruně musí existovat doklad a ten doklad musí jasně říkat, odkud koruna přišla." Tereza si stáhla InvoiceFlow do telefonu a začala od nuly. Klíčové bylo, že u každé faktury nastavila kategorii podle zdroje příjmu:
- Faktury za spolupráce se značkami dostaly vlastní šablonu s logem, IČO, DIČ a rozpisem plnění („Integrovaná zmínka produktu, 1 stream, délka min. 90 minut"). Pražskému výrobci nápojů tak poslala fakturu na 18 000 Kč, kterou jeho účetní bez problémů zaúčtovala.
- Pro členství a dary vytvářela souhrnné měsíční doklady, kde si pomocí více měn v aplikaci vedla částky v eurech i v korunách a aplikace jí ukazovala přepočet.
- Příjmy z YouTube reklam evidovala jako přijaté platby ze zahraničí s poznámkou o měně a kurzu.
- Jednorázové moderování zařadila do samostatného profilu, aby ho v reportu jasně oddělila od živnostenských příjmů.
Díky více firemním profilům mohla Tereza oddělit „tvorbu obsahu" od „příležitostných vystoupení", takže když si na konci roku vyexportovala report, příjmy nebyly slité dohromady. Účetní poprvé dostala podklad, ze kterého šlo přiznání sestavit za jedno odpoledne místo dvou týdnů dohadování.
Odpověď finančnímu úřadu, ze které se nepotila
Když přišel dotaz z FÚ, Tereza otevřela InvoiceFlow, vyfiltrovala faktury podle zdroje a vyexportovala PDF přehled za celé zdaňovací období. Ke každé položce na bankovním výpise existoval doklad. Příjmy ze spoluprací: 312 000 Kč. Členství a dary: 358 000 Kč. Reklamy: 168 000 Kč. Moderování: 24 000 Kč, zařazené jako příležitostný příjem nad limit, tedy správně zdaněné. Celkem podklady seděly na korunu.
Místo paniky napsala referentce klidnou odpověď s přílohou. Za tři týdny přišlo vyrozumění, že je vše v pořádku a řízení se uzavírá. „Poprvé jsem u obálky od úřadu nepocítila, že se mi sevře žaludek," říká Tereza. „Měla jsem všechno černé na bílém."
Co se změnilo za dvanáct měsíců
Tereza dnes vystavuje doklady průběžně, ne až v lednu pod tlakem. Pro opakující se spolupráce s herním studiem si nastavila opakované faktury, takže každý měsíc odejde automaticky doklad na sjednanou částku. U větších kampaní, kde se platí ve splátkách (polovina předem, polovina po odvysílání), využívá splátkový rozpis přímo na faktuře. Každý doklad podepisuje elektronickým podpisem, takže ho partner přijme bez dotazů. A protože jí jednou spadl telefon do vany, dělá si pravidelnou zálohu dat — celá historie fakturace je v bezpečí.
Zní to jako administrativa, ale Terezu to osvobodilo. „Když vím, že každý příjem je zařazený, můžu se soustředit na obsah. Žádný streamer nezačal kvůli excelům — ale bez nich tě úřad sežere."
Tři ponaučení pro každého tvůrce obsahu
- Roztřiďte příjmy podle zdroje od první koruny. Členství, dary, reklamy, spolupráce a jednorázová vystoupení mají různý daňový režim. Slité dohromady jsou noční můra.
- Zjistěte si, zda potřebujete DIČ. Jakmile přijímáte reklamní příjem ze zahraničí, téma identifikované osoby k DPH se vás pravděpodobně týká.
- Vystavujte doklady průběžně. Faktura vystavená dnes je důkaz. Tabulka sestavená v lednu je dohad.